„Ten kout země leží na silnici dějin, ale přitom v intimním a skoro uzavřeném ústraní.“
Karel Čapek
Akce
Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení
Filtry - zde klikněte pro jejich skrytí
Fulltextové vyhledávání
Termín
Region
Další filtry
Jít zpět
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Termín: So 09.09.2023 - Ne 10.09.2023 / Publikováno: Ne 27.08.2023
Region: Jestřebí hory, Radvanice
Kdo by neměl rád guláš...
Přijďte si pochutnat na gulášových specialitách na Jestřebí boudu.
Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace
Vybrali jsme pro Vás
Důlní expozice U Mašinky
Na bývalé vlečce od Dolu Nejedlý na svatoňovickém nákladišti (nad nádražím) vznikla terénní expozice důlních strojů a důlní dopravy, známá pod jménem „U Mašinky“. Terénní expozice připomíná 400 let těžby uhlí v Malých Svatoňovicích. Důlní trať tu byla zlikvido
Jestřebí hory
St 19.07.2017
KOLEM REPUBLIKY ZA 53,3 KM
Trasa kopíruje obrys České republiky – promyšleně, s láskou k detailu a několikrát otestována členy KČT, v čele s Pavlem Kadrmasem, který s nápadem přišel. Jak na to? Naskenujte QR kód nebo otevřete trasu v aplikaci Mapy.cz Začít můžete odkudkoli – hlavní je se poctivě
Jestřebí hory, Podkrkonoší
Út 29.07.2025
Socha Josefa II.
Dříve socha Josefa II. stávala před zdejší školou a nyní je umístěna v zahrádce domku čp. 95 na horním konci obce. Socha byla postavena na oslavu 100 let zrušení nevolnictví. Také připomínala návštěvu Josefa II. a jeho pomoc zdejší obci v roce 1771, kdy byla katastrofální
Velké Svatoňovice
Čt 01.06.2017
Naučná stezka po hornických památkách
Naučná stezka po hornických památkách nebo také „Rtyňský okruh“ je jedním z produktů místního muzea. Je dlouhá 9,6 km a celkem má 5 zastávek. Stezka je středně náročná až náročná a vede překrásnou přírodou.
Rtyně v Podkrkonoší
St 28.06.2017
Budova ZŠ a MŠ Batňovice
Budova základní školy je zapsána v státním seznamu kulturních památek. Původní škola v Batňovicích vznikla v roce 1680 a sídlila pod kostelem sv. Bartoloměje. V letech 1897-1899 byla pro školu vystavena vlastní budova, kde sídlí dodnes. Budova je chráněna od roku 1958.
Batňovice
Po 19.03.2018
Pískovcový lom Krákorka
Pískovcový lom Krákorka je úzce spjat s Jestřebími horami. Už ve 13. století se ze zdejšího pískovce stavěl hrad Vízmburk. První písemné zmínky o lomu jsou z roku 1633. Tehdy se Krákorka nazývala Panský lom a ze zdejšího pískovce se lámaly stavební dlaždice pro náchods
Havlovice
Pá 30.06.2017
Za babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Česká Skalice, žel. st. – (modrá t. z.): rozcestník Malá Skalice - Muzeum Boženy Němcové – (červená t. z.): Ratibořice, pomník Babičky s vnoučaty – (zelená t. z.): Zlíč – (cyklo č. 4018): Česká Skalice, žel. st. (10,4 km) Ve dnech 12.-16. 6. 2018 se odehraje tradiční
Kladské pomezí
Čt 10.05.2018
Kaple sv. Jana Křtitele
Pseudorománská kaple byla postavena v roce 1898. V roce 2000 prošla rozsáhnou opravou. Dnes je hlavně využívána ke kulturním účelům. Stavba je zapsána do státního seznamu kulturních památek.
Radvanice
So 24.03.2018
Koupaliště Malé Svatoňovice
!!! Aktualizováno!!! Koupaliště UZAVŘENO pro tento rok (2020) Jedná se o umělou nádrž bez plavčíka o velikosti 50 x 25 m a hloubce 0,3 - 2,5 m. Je zde skokanský můstek. Můžete si tu zahrát nohejbal, volejbal, líný tenis, stolní tenis, pétanque. Pro děti je tu pískoviště
Malé Svatoňovice
Út 11.07.2017
Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Barokní poutní kostel zasvěcený Sedmi radostem Panny Marie je dominantou malosvatoňovického náměstí. Kostel dala postavit v roce 1731 tehdejší majitelka náchodského panství Anna Marie Viktorie Piccolomini de Aragona na místě jednoduché dřevěné kapličky poblíž studánky prová
Pá 11.08.2017
Rychtář Antonín Nývlt
Antonín Nývlt byl rtyňský rychtář. Pocházel ze svobodného rodu, stejně jako jeho strýc David Antonín Nývlt. Rod Nývltů přišel do Čech z Holandska. Za selských bouří roku 1775 stál A. Nývlt v čele selského guberna. Panským úředníkům nešlo na rozum, že jako svobodník
So 22.07.2017
Pomník bratří Čapků
Nejvýznamnější svatoňovický rodák Karel Čapek a jeho bratr Josef jsou zachyceni v životní velikosti ve formě bronzového sousoší. Autorem díla je akademický sochař Josef Malejovský.
Po 21.05.2018